Lukáš Kopecký režisér

09. 10. 2019

ŽITÉ DĚJINY

Píše se rok 1923. Ocitáme se v Košicích. Na prahu starého a nového světa. V centru dění a zároveň zdánlivě nepodstatně na okraji, v domnělé provincii, v posmívaném ženském spolku, uprostřed všednodenních trivialit. Den po dobročinném plese pro veterány a válečné sirotky, ze kterého zůstala akorát kocovina. Původní rozhlasová hra Pavla Drábka sleduje osudy čtyř generací žen, jež jsou pevně svázány s místem, které bylo centrem prvorepublikové československé kultury. Hru včera v premiéře odvysílala stanice ČRo Vltava a ještě šest dní bude k poslechu online. Nepropásněte! Hrají: Zuzana Kronerová, Gabriela Štefanová, Barbora Goldmannová a Tamara Dikyová
Tady a teď je jen jednou.

01. 10. 2019

EVROPA JAKO ÚKOL

S blížícím se 30. výročím společenského přerodu a současně při příležitosti nedožitých 83. narozenin Václava Havla odvysílá ČRo Plus pět textů, kterými si připomeneme jeho politické úvahy a projevy na různých fórech mezi lety 1994 – 2001. V jednom projevu se Havel kupříkladu zabýval i etymologií názvu Evropa. Ke svému překvapení zjistil, že její označení má prapůvod v akkadském slově „ereb“ znamenajícím soumrak či západ slunce. (Sic! Toliko jako nalákání k poslechu.) Projevy, které pro vysílání Českého rozhlasu vybrala dramaturgyně Alena Blažejovská, zazněly na různých místech: v roce 1994 v Evropském parlamentu ve Štrasburku, v roce 1996 v Cáchách, v roce 1997 ve Spolkovém sněmu SRN v Bonnu, v roce 2000 opět ve Štrasburku a v roce 2001 na konferenci Evropské nové demokracie: vedení a odpovědnost v Bratislavě. Čte: Vladimír Krátký
„Na rozdíl od mnoha západních politiků, kteří se chovají k Rusku podbízivě a neupřímně, v domnělém zájmu o mír a přátelství s ním, si myslím, že ve skutečném zájmu přátelství s Ruskem je naopak jednat s ním jako se sobě rovným a říkat mu do očí pravdu, byť jakkoli nepříjemnou. Jsem hluboce přesvědčen, že Rusko si nezaslouží, abychom se k němu chovali jako k malomocnému, postiženému či jako k dítěti, které vyžaduje zvláštní zacházení a jehož rozmary, byť by byly sebenebezpečnější, je třeba chápat či tolerovat. Takovýto přístup nejen Rusku nepomůže, nejen ho uráží, ale navíc ho jen utvrzuje v jeho přeludech či pochybných spádech. A nejméně si takovým postupem pomohou sami západní státníci, kteří se tímto chováním dostávají na šikmou plochu bezperspektivních kompromisů.

25. 09. 2019

PREMIÉRA GROBIÁNŮ

Dnes se v brněnském Buranteatru od 19:00 uskuteční premiéra operního cyklu minioper Grobiáni z dílny autorů a účinkujících souboru Ensemble Opera Diversa. K první miniopeře s názvem Prsten napsal hudbu Martin Kux, k druhé – Slibu – Mario Buzzi a ke třetí – Dorotčiným námluvám - Ondřej Kyas. Zpívat budou Jana Vondrů, Marie Zichová, Aleš Janiga a Pavel Slivka. Hraje komorní orchestr Ensemble Opera Diversa pod vedením Jana Bělohlávka. A tady malá ochutnávka! Fotil Martin Kotulan.

23. 09. 2019

TŘICET

Je to teprve pár měsíců, kdy měla absurdní komedie Dva úplně nazí muži premiéru ve Slováckém divadle a už ji čeká 30. repríza. A protože až do konce roku je víceméně vyprodaná, přidalo divadlo další termín a jubilejní repríza tak připadne na 8. října. V divácky oblíbené inscenaci excelují Tomáš Šulaj, Pavel Šupina, Petra Staňková a nově jako host členka činohry Národního divadla Brno Tereza Groszmannová, která přezkoušela roli za Kláru Vojtkovou.
Nejbližší termíny:
úterý 8. 10. v 18:00
pátek 11. 10. v 19:00
středa 6. 11. v 18:00
pondělí 30. 12. v 19:00

08. 09. 2019

GROBIÁNI

Ensemble Opera Diversa po zhruba deseti letech představí nový cyklus minioper – těch oblíbených operních kousků zvících několik minut, několik málo zpěváků a muzikantů. Nový cyklus se záhadným názvem Grobiáni koncipoval Pavel Drábek s dramaturgyní Hanou Hložkovou a inspirovali se přitom historickými příběhy o šejdířích a podvodnících. Grobiáni jsou divadlo lstí, léček, podfuků a přechytračování. Je to komediální boj kdo s koho a zbraní je tu důvtip. Libretisté Pavel Drábek a Vendula Borůvková ve svých poetických textech přetavují drsný humor pouličního středověkého divadla do komediálně laděných situací, v nichž na malém prostoru vynikají charaktery vybraných podfukářů. Miniopery skladatelů Martina Kuxe, Maria Buzziho a Ondřeje Kyase jsou zaměřeny na árie a dueta, která, v minimalistickém inscenačním tvaru, herecky rozvíjí širokou škálu emocí. Premiéra je plánovaná na 25. září v 19:00 v brněnském Buranteatru.
Martin Kux a Vendula Borůvková: Prsten
Mario Buzzi a Vendula Borůvková: Slib
Ondřej Kyas a Pavel Drábek: Dorotčiny námluvy
Sólisté: Jana Vondrů, Marie Zichová, Aleš Janiga, Pavel Slivka
Hraje komorní orchestr Ensemble Opera Diversa pod vedením Jana Bělohlávka.
Režie: Lukáš Kopecký
Scénografie: Sylva Marková
Dramaturgie: Hana Hložková
Hudební nastudování: Josef Javora

06. 09. 2019

SAMET

K letošním oslavám třicátého výročí sametové revoluce chystá činohra Moravského divadla hned dva projekty. Jedním z nich je inscenace hry Samet mladé pražské autorky Michaely Křivánkové. Jde o vítězný počin ze soutěže o původní dramatický text na téma sametová revoluce, kterou na začátku letošního roku iniciovalo vedení olomouckého divadla. Soutěže se zúčastnili současní studenti vysokých škol. Do poloviny května dorazil na sekretariát divadla rovný tucet textů, ze kterých komise vybrala dva, z nichž jeden bude nastudován jako inscenace a druhý odprezentován ve formě scénického čtení. Oba tituly pak budou premiérově uvedeny souborem činohry v rámci letošní Noci divadel v sobotu 16. listopadu.
„Nenech si svobodu vzít nikým jiným, ani sama sebou...“
Inscenační tým hry Samet:
Autor: Michaela Křivánková
Dramaturgie: Michaela Doleželová
Výprava: Veronika Watzková
Hudba: Mario Buzzi
Režie: Lukáš Kopecký

08. 08. 2019

ČESKÝ KRTEK

Dnes jsme pro Český rozhlas Plus dotočili dvanáctidílnou četbu na pokračování z knihy Český krtek v CIA aneb Cesta Karla Köchera z StB přes americké tajné služby do Prognostického ústavu. Kontroverzní příběh Karla Köchera nebyl v české literatuře faktu donedávna vůbec popsán. Přitom agent Köcher je jediným špionem někdejšího východního bloku a pravděpodobně i jediným zahraničním agentem vůbec, kterému se podařilo proniknout do CIA. Kniha Vladimíra Ševely vznikla na základě mnoha rozhovorů autora s Karlem Köcherem, jenž souhlasil s neautorizovaným „životopisem“. Špionova výpověď je posléze ještě konfrontována s jeho odtajněným spisem, názory expertů, vyprávěním desítek svědků i Američanů, kterým se „prvního krtka v CIA“ podařilo odhalit. Radioknihu pro rozhlasové vysílání připravil Miloš Doležal. Čte: Pavel Hromádka
„Každý člověk si vytvoří ideál, kterému by se chtěl přiblížit, a v jeho světle vysvětluje své kroky, jež mohou být ve skutečnosti vedeny poněkud přízemnějšími pohnutkami.“
Poslouchejte denně od 1. do 12. září ve 23:33 na stanici ČRo Plus!

31. 07. 2019

KOŠICE 1923

V těchto dnech natáčíme pro Český rozhlas původní hru dramatika, anglisty a teatrologa Pavla Drábka Košice 1923. Tato komorní hra pro čtyři herečky různých generací vychází z historických střípků životů několika košických obyvatel. Odehrává se pět let po válce a přináší konkrétní historický kontext. Nepůjde ovšem o historickou fresku, alébrž o ryzí drama čtyř zdánlivě bezvýznamných životů. Ty v sobě nesou pomyslné čtyři sloupy tehdejšího i pozdějšího kulturního života. Fiktivní setkání čtyř žen v centru dění a zdánlivě přitom na okraji, v domnělé provincii (jež však světu dala kupříkladu spisovatele a nobelistu Sándora Máraie, skladatele Vladimíra Šrámka, argentinského sochaře a básníka Ferdinanda Fallika aka Gyula Kosice, orientalistu Dušana Zbavitele, zpěváka Waldemara Matušku či spisovatele, dramatika a budoucího prezidenta Rudolfa Schustera a další), v posmívaném ženském spolku, uprostřed všednodenních trivialit. Imprese na plátně jedné končící kulturní éry. Čtyřvětá symfonie ve stylu Gustava Mahlera. Původní rozhlasová hra Pavla Drábka vypovídá o ambicích, aspiracích a nenápadném potenciálu východoslovenských Košic a lidí v něm.
Z důvodu právě probíhající rekonstrukce v budově Českého rozhlasu Brno na Beethovenově byla hra natočena v jedné z hlasatelen České televize v Líšni. Všem, kteří to umožnili, patří srdečný dík!

A tady se maže hranice mezi starým světem a novým světem. Tady a teď je jen jednou. S tím je potřeba něco udělat.
Hru by měla premiérově odvysílat stanice ČRo Vltava v úterý 8. října ve 20:00. Tak snad!

Osoby a obsazení: Zuzana Kronerová (Regina, zvaná stará Dragounka), Gabriela Štefanová (Margit Grosschmidtová, předsedající dámského klubu), Barbora Goldmannová (Soňa Marien Kozlíková, herečka SND) a Tamara Dikyová (Julia, košické děvče)

Autor: Pavel Drábek
Dramaturgie: Hana Hložková
Hudba: Ondřej Kyas
Zvukový mistr: Michal Zelinka
Režie: Lukáš Kopecký

28. 07. 2019

SURREÁLNÉ SRDCE NOVÉHO RUSKA

Koncem července jsme v brněnském studiu Českého rozhlasu natočili desetidílnou četbu na pokračování z knihy Petera Pomerantseva Nic není pravda a všechno je možné. Pomerantsev strávil počátkem jednadvacátého století takřka deset let v Rusku. Jeho britsko-ruský původ mu otevřel dveře do tamější komerční televize, kde produkoval dokumentární filmy a reality show. A díky tomu získal i přístup do soukromí mnoha lidí, Rusů z nejrůznějších koutů země od sibiřského gangstera-filmaře přes topmodelku v zajetí sekty až po nahodile uvězněnou bezúhonnou podnikatelku. Na všech těchto postavách ukazuje současnou ruskou mentalitu a její proměny. Měl rovněž možnost sledovat, jak se v ruských médiích vyrábějí informace, jež vytvářejí úplnou alternativní realitu. Už jen proto si tuto četbu nenechte ujít! Pro rozhlas ji připravil Viktor Bezdíček a Alena Blažejovská. Čte: Aleš Slanina
Jediná odpověď na absurditu Kremlu je být taky absurdní.
Poslouchejte denně od 20. do 29. září ve 23:33 na stanici ČRo Plus!

30. 06. 2019

KAŽDOROČNÍ NEVIDITELNÍ

Tak jako každý rok i letos Český rozhlas vyhlásil anketu Neviditelný herec o nejpopulárnější herecký výkon na vlnách jeho stanic. Do hlasování se mohou čtenáři a posluchači zapojit od 29. června až do 29. září prostřednictvím stránek a časopisu Týdeník Rozhlas. Za role v rozhlasových hrách, za výkony při četbách na pokračování nebo za účinkování v jiných slovesných pořadech vysílaných v sezoně 2018/2019, bylo nominováno celkem 33 herců a hereček. K mé radosti se mezi nominovanými objevili též Igor Bareš za interpretaci Čapkova Povětroně a Zdeněk Junák za výkon při četbě z románu Jiřího Kratochvila Bakšiš.
Výsledky ankety Neviditelný herec budou vyhlášeny  v přímém přenosu pořadu Tobogan na stanici Český rozhlas Dvojka.

20. 06. 2019

KYBERNEMOC

Ničí nám digitalizovaný život zdraví? Německý psychiatr Manfred Spitzer je o destruktivním vlivu digitalizace na život člověka přesvědčen. Když digitálním médiím přenecháme kontrolu nad všemi oblastmi našeho života, když dlouhé hodiny hrajeme online hry a ztrácíme se na sociálních sítích, stávají se z nás kybernemocní lidé. Mezi následky tohoto stavu patří stres, ztráta empatie, deprese i poruchy spánku a soustředění. U dětí lze vypozorovat ještě horší následky – mají poškozenou motoriku i schopnost vnímání. O tom všem Spitzer píše ve své knize Kybernemoc!, kterou coby desetidílnou četbu na pokračování vyslechnou posluchači Českého rozhlasu v podání Evy Novotné a Martina Slámy.
Bezmoc lidí vůči strojům není snad nikde vyjádřena jasněji než v anekdotě o vědcích, kteří postavili inteligentní počítač. První otázka, kterou mu položili, zněla: Existuje Bůh? Počítač odpověděl: Ano, teď už existuje. A z nebe sjel blesk a zničil spínač, kterým se dal počítač vypnout.“
Četbu na pokračování z knihy Kybernemoc odvysílala ve dnech 9.-18. června stanice ČRo Plus.

25. 04. 2019

MOZAIKA O KAPLANOVI

Premiéru zlínského Pana Kaplana si nenechala ujít ani spolupracovnice Českého rozhlasu Pavla Bergmannová, která následně inscenaci podrobněji zhodnotila ve vltavské Mozaice 24. dubna. Předloha podle kritičky skýtá jistá úskalí, ale ve výsledku je nakonec vždycky oblíbená. Všechny ty rozmanité zkomoleniny i chybná gramatika, vycházející především z různých komplikací a nedorozumění při samotné výuce jazyka, jsou pak zdrojem velmi laskavého a inteligentního humoru, který sám překladatel Antonín Přidal nazval jazykovou groteskou, v níž sice stále vybuchují gejzíry slovních vtipů, ale naopak jsou tu potlačeny situace a jistá dramatičnost, na čemž divadelní tvar většinou stojí, takže je potřeba toto základní úskalí předlohy v dramatizacích překonat. Tím dalším úskalím může být obrovské množství slovních hříček a tvarů, které se nesmí zkomolit, protože by pak zanikl jejich význam, což samozřejmě při scénickém živém provedení na jevišti klade vysoké nároky na herce ohledně jejich pozornosti a přesnosti. Moderátor Mozaiky Jiří Böhm posléze Pavle Bergmannové položil několik otázek, jež si můžete přečíst níže.
Jak si s adaptací poradili tvůrci Městského divadla Zlín – dramaturg Vladimír Fekar a režisér Lukáš Kopecký?
Myslím, že relativně dobře. Ono jim k tomu nahrává i to divadelně koncentrované zasazení děje do jednoho místa školy, ve které se všechny postavy scházejí. Podobně jako v předloze, která je vyprávěna z pozice profesora Parkhilla, se také ve zlínském provedení stává průvodcem děje právě tato postava. Tvůrci pak vybrali celkem nosné epizody, i když v určitých momentech by bylo snad lepší ve prospěch nějakého většího spádu některé z nich eliminovat. A skrze ně se seznamujeme nejen se zaměstnanci školy, ale zejména s jednotlivými přistěhovalci, mezi kterými ční právě pan Kaplan, který vyniká v komolení slov, ale zároveň v jazyce nachází jakousi svobodu vyjádření vlastního názoru. No a v závěru úpravy, kdy titulní hrdina dokonce usvědčí svého učitele z neznalosti významu jednoho cizího slova, tak vše na rozdíl od předlohy ústí v takové mnohem výraznější uznání Kaplanovy osobitosti právě ze strany profesora Parhilla. Tam tedy dochází k určitému posunu.
Jak se režiséru Lukáši Kopeckému podařilo dramatizaci převést na velké jeviště zlínského divadla?
„Lukáš Kopecký především pečlivě dbal na to, aby citlivě vybalancoval ty dvě polohy, které stojí proti sobě. Tedy na jedné straně podpořil určitou akčnost a na straně druhé zároveň nesměl dopustit, aby v rámci ní zanikl slovní humor. K tomu mu napomáhá i takové jednoduché, velmi funkční scénografické řešení interiéru třídy, jehož autorkou je Veronika Watzková. Herci tady podle potřeby akce přemísťují školní lavice po scéně, části stěn potom mají funkci zelené školní tabule, na kterou zase píší své úkoly, které pak diváci čtou a nemusí se tím zbržďovat děj. Režisér tady využívá i takové jakoby zcizovací momenty, kdy inscenaci posouvá k až takovému jemně muzikálovému hávu, kde postavy tančí, zpívají, dokonce rapují, což kupodivu s těmi jazykovými zkomoleninami jde velmi dobře dohromady. Jinak ta inscenace velmi podstatně akcentuje téma přistěhovalců. Ale velmi citlivě. A takové to jejich přijetí a respektování, které je podáno s takovým smířlivým až výchovným akcentem. A právě v tom uznání Kaplanovy osobitosti ze strany profesora Parkhilla, i přestože jde vlastně o nejkonfliktnějšího žáka, je takovým velmi výrazným gestem přijetí té cizí existence. Nalezení nějaké cesty k někomu cizímu, což myslím lze vnímat i v té naší rozjitřené současnosti, kdy cizince zcela nesmyslně odmítáme, jako takové velmi pozitivní vyústění.“
Zdá se, že zpracování této věci vyžaduje značné nároky na herecké výkony. Pravděpodobně tomu bude v té náročnosti dominovat titulní postava Pana Kaplana, toho ve Zlíně hraje Rostislav Marek. Jakého hrdinu divákům nabízí?
Pan Kaplan Rostislava Marka je v tom jeho podání oproti předloze čistějším, nezáludným dítětem, možná až trochu idealizovanou postavou, která potlačuje tu svou ješitnost literárního předobrazu. Je zkrátka trochu jiný. I když na straně druhé dokáže být samozřejmě velmi otravný, až urputný tím, jak dokáže prosazovat mezi ostatními studenty své jazykové úvahy. Ale převládá tam ten přátelský duch, smířlivost. Jinak Rostislav Marek na jevišti září. Má takové mimořádné charisma, které zjevně nabíjí radost ze hry, které jsem v jeho předcházejících rolích trochu postrádala. Je vidět, že si Pana Kaplana skutečně užívá. A zároveň je nutné říci, že by ta jeho postava nefungovala bez postavy profesora Parkhilla, v podání výborného Luďka Randára, jehož taková jednostranější jistota literárního předobrazu je tady naopak nahrazena takovou životnou verzí vyhořelého učitele, kterého žáci sice úspěšně udolávají, ale který to bez nich stejně dlouho nevydrží, což je takovým dalším silným motivem inscenace.

22. 04. 2019

ŠOTKOVÉ

V brněnském studiu Českého rozhlasu jsme natočili původní pohádkový seriál Šotkové. V něm malé posluchače zavedeme do „světa“ zlomyslných mužíčků, kteří lidem působí starosti, protože páchají podivné i legrační neplechy. Pro cyklus Hajaja ho napsala Daniela Zbytovská. V průběhu sedmi večerů ho střídavě vyprávějí členky Divadla MALÉhRYBarbora Seidlová, Daniela Zbytovská a Nikola Zbytovská.
Pokaždé se mu povedlo někoho rozplakat nebo dopálit. A tak nabyl přesvědčení, že dělá svoji práci dobře.
Premiérově pohádkový seriál odvysílá 20. – 26. května stanice ČRo Dvojka!

17. 04. 2019

AUTORKA

Nabitý program letošní sezóny pokračuje. Čtyři dny po premiéře ve zlínském divadle uvedeme v pražském Divadle Letí ve scénické skice provokativní hru Elly Hickson Autorka. Text současné britské autorky vybízí k úvahám nad povahou tvorby, možností sebevyjádření, a to zejména z pozice ženy, a strukturou naší společnosti. Tyto otázky zkoumá autorka nejen skrze téma ve hře obsažená, ale i její formou. Co začíná jako slovní přestřelka mezi dvěma postavami, jako vášnivý proud stížností na současný stav divadelního umění, je vzápětí zarámováno jako fiktivní scéna, divadlo na divadle; fiktivní scéna je zase vzápětí označena za biografickou. Vrstevnatý tvar přináší s každým dalším střihem novou perspektivu a nutí diváka vidět věci znovu a znovu v novém kontextu. Mísí při tom ostrou argumentaci s obrazivými prvky fantazie a mýtu.
Vsadím se s tebou, že v příští hře budeš mít mužského hrdinu a starý, dobrý, komerční naturalismus. Vsadím se. Protože tenhle trend pomine a ty se nebudeš chtít nechat zaškatulkovat, hodí se ti, co seš teď, protože dobře víš o komerčním potenciálu vlastní opozice – ale jakmile s ní nebudeš zajímavá, změníš směr dřív, než mrkneme okem, a přineseš nám něco zábavného, jako by se nic z tohohle vůbec nestalo, protože víc než cokoli jiného tě jako každého z nás děsí vlastní bezvýznamnost. Takže mi tu nepředstírej, že jde o cokoli vzletnějšího, než aby se hrála tvoje pitomá hra. 
Po skončení scénické skici 8@8 bude následovat debata s českými autory na téma autorství divadelních her v českém kontextu a poté bude slavnostně předána Cena Marka Ravenhilla za nejlepší českou divadelní inscenaci nového textu za rok 2018!
Překlad: Hana Nováková
Režie: Lukáš Kopecký
Dramaturgie: David Košťák
Scénografie: Veronika Watzková
Hrají: Sarah Haváčová, Petra Bučková, Tomáš Kobr a Jaromír Meduna

16. 04. 2019

REPRÍZY PANA KAPLANA

Na jevišti lekce češtiny, v hledišti lekce smíchu. „Ve zlínském divadle se povedlo náročný text převést na jeviště v celé jeho lehkosti a veselé, hravé kráse,“ píší ve Zlínském deníku. Nechte se nalákat ke zhlédnutí této laskavé podívané a navštivte některou z nadcházejících repríz. Srdečně zvu!
Nejbližší reprízy:

Zdroj: https://zlinsky.denik.cz/kultura_region/na-jevisti-lekce-cestiny-v-hledisti-lekce-smichu-20190411.html

15. 04. 2019

SUKCES

Poslední premiéra probíhající sezóny v Městském divadle Zlín je úspěšně za námi. Hyman Kaplan si diváky získal, na premiéře tleskali vestoje. Punc tomuto slavnostnímu večeru dodala svou přítomností paní Dagmar Přidalová, manželka překladatele Antonína Přidala. Premiérové okamžiky fotil Zdeněk Němec.

13. 04. 2019

VZÁCNÍ HOSTÉ

Včerejší veřejnou generální zkoušku lingvistické komedie Pan Kaplan má stále třídu rád zhlédli i dva mimořádní hosté – cestovatel a dlouholetý podporovatel zlínského divadla Miroslav Zikmund, jenž se v únoru dožil neuvěřitelných sta let, doprovodil svou partnerku, paní Marii Macalíkovou, která je sestrou Antonína Přidala, v jehož překladu jsme dramatizovali tuto oblíbenou knihu pro zlínské jeviště. Velká čest a radost!
Premiéra se uskuteční v sobotu 13. dubna v 19h ve Velkém sále Městského divadla Zlín!

10. 04. 2019

GENERÁLKY

Poslední premiérou 73. sezóny v Městském divadle Zlín bude 13. dubna lingvistická komedie podle knižního bestselleru Leo Rostena Pan Kaplan má stále třídu rád. Diváka zavede do třídy profesora Parkhilla v newyorkské večerní škole pro přistěhovalce, do společnosti z různých koutů světa, kteří dávno překročili školní léta. A mezi nimi svérázný Hyman Kaplan, který svou neúprosnou a osobitou logikou dovede zahnat do úzkých kdejakého rotáka. Text do češtiny kongeniálně přeložil Antonín Přidal, jehož památce je zlínská inscenace věnována. Inscenátoři slibují chytrou rodinnou podívanou, postavenou na lidském, laskavém humoru, jenž vychází z nedorozumění v jazyce.V hlavních rolích se představí Rostislav Marek a Luděk Randár. Fotografie z hlavních zkoušek pořídil Marek Malůšek.
„Přistěhovalci do Ameriky bývávali průrazní lidé. A dnes?“
Premiéra je uskuteční 13. dubna v 19.00 v Městském divadle Zlín!

05. 03. 2019

LINGVISTICKÁ KOMEDIE

V Městském divadle Zlín jsme rozezkoušeli lingvistickou komedii Pan Kaplan má stále třídu rád. Půjde o divadelní adaptaci kultovní humoristické knihy spisovatele Leo Rostena, která původně vycházela na pokračování ve 30. letech 20. století v časopise The New Yorker.
Jak zajímaví, jak neobyčejní lidé jsou žáci profesora Parkhilla ve večerní škole pro přistěhovalce! Přicházejí z tolika různých zemí, jsou odchováni tolika různými kulturami! Některé žáky si pamatuje živě, jiné skoro vůbec. Ale na jednoho nezapomene určitě. Pan Kaplan – pohroma profesorů i spolužáků. V titulní roli se představí Rostislav Marek. V dalších rolích mu budou sekundovat Luděk Randár, Helena Čermáková, Stanislav Valla, Gustav Řezníček, Jan Leflík, Josef Koller, Zdeněk Lambor, Petra Králová, Marie Vančurová, Romana Julinová, Kateřina Liďáková, Jana Tomečková a Jakub Malovaný. Na první zkoušce fotil Zdeněk Němec.
 Komedie plná jedinečného slovního humoru o tom, jak těžké, ale zároveň úsměvné je být „čistěhovákem“ a objevovat nový jazyk.
„Nejvěči lachůtky světa sou dycky čistěhováci.“
Premiéra je uskuteční 13. dubna v 19.00 v Městském divadle Zlín!

03. 03. 2019

ONLINE DETOX OBRAZEM

Na poslední generální zkoušku připravované novinky Divadla na Orlí dorazil i fotograf Kuba Jíra. Nechte se jeho fotografiemi nalákat k návštěvě některé z repríz! Více tady.

02. 03. 2019

PO PREMIÉŘE

Poslední únorový den jsme v Divadle na Orlí úspěšně odpremiérovali původní funky muzikál Martina Sládečka a Maria Buzziho Offline! Tahle podívaná je bohužel časově omezená, bude se hrát jen do konce sezóny tohoto absolvujícího ročníku muzikálových herců. Nenechte si proto ujít některou z nadcházejících repríz. Tihle herci – Jan Ludva, Kristína Kubačková, Kristína Jurková, Kristína Oríšková, Tamara Dikyová, Daniel Mišák, Dušan Kraus a František Herz – vám atraktivní formou německého dokumentárního divadla s písničkami vytřou zrak!
„Lidi potřebujou show. Hledáme nové formy, víte.“

28. 02. 2019

OFFLINE!

Každý den je první. Každý den je jeden život. O dnešku tyto věty švédského politika a nositele Nobelovy ceny míru Daga Hammarskjölda platí určitě. Večer v brněnském Divadle na Orlí premiérově uvedeme původní autorský muzikál Offline! Poslední inscenaci absolvujícího ročníku studentů muzikálu z Divadelní fakulty JAMU. Funky podívanou hranou na oněch prknech, která až do vzniku Youtube znamenala svět! Přijďte se podívat, co tahle talentovaná banda zvládla nazkoušet za čtyři týdny. Srdečně zvu!
„K čemu je muzikál, když mám music kanál?
Reprízy: pá 1.3., ne 3.3., po 4.3., st 10.4., čt 11.4., pá 12. 4., po 29.4., út 30.4., st 15.5., čt 16.5.

14. 02. 2019

ZE ZÁKULISÍ

Právě zkoušíme autorskou inscenaci vycházející z knihy německého novináře Alexe Rühleho, který v ní den za dnem popsal průběh svého zdánlivě neproveditelného experimentu: být půl roku offline. Výsledkem bude analogická robinsonáda plná vtipných glos, osobních zpovědí i pozoruhodných teoretických reflexí života v digitálním světě. 
Rühleho textový základ by však měl být pro jednotlivé herce – offline Robinsony – výzvou k podobnému experimentu a odrazištěm pro řadu cenných osobních reflexí vlastního života online. Co pro nás internet znamená? Co nám dává? Co nám bere? A kolik času denně strávíme online? Co bychom si se vším tím časem, který bychom opuštěním online světa získali, vůbec počali? Mohli bychom... třeba...  nazkoušet muzikál! A tak poctivě zkoušíme. A vy díky fotografce Andree Benešové můžete nahlédnout do zákulisí vznikajícího počinu.
„Byl to spíš klidnější den: 68 došlých mailů, 45 odeslaných. Vypnu počítač, obléknu si sako, vejdu do výtahu a pomyslím si: harakiri. Sbohem, krásný světe.“
Premiéra se uskuteční ve čtvrtek 28. února v 19h v Divadle na Orlí!

04. 02. 2019

DIGITÁLNÍ DETOX

V brněnském Divadle na Orlí zkoušíme s herci absolvujícího ročníku autorský muzikál Offline!, který vypráví o dobrovolné online abstinenci člověka, jenž se na půl roku odhodlal odříznout od internetu. Inscenace vychází z osm let staré knihy německého novináře a redaktora Süddeutsche Zeitung Alexe Rühleho, který ji výmluvně nazval Bez sítě. Můj půlrok offline. Premiéra se uskuteční ve čtvrtek 28. února.
Rühleho kniha je v podstatě odvykacím deníkem. Jednotlivé deníkové zápisky jsou však natolik vybroušené, že lze o nich mluvit jako o fejetonech, které den po dni z různých stran odhalují a komentují, co se děje s člověkem během tohoto online detoxu. Rühle jej podstoupil, aby z odstupu reflektoval nejen vlastní závislost na internetu, ale také meze a smysl technického pokroku vůbec. Jeho kniha však přirozeně, ostatně jako každý deník, neustále krouží kolem jediné otázky: Jak žít naplněný a šťastný život nejen za digitální revoluce? Snahou inscenátorů ovšem nebylo jen odvyprávět onen deník, nýbrž jeho prostřednictvím nabídnout studentům prostor, v němž by nemuseli na jevišti pouze reprezentovat nebo interpretovat cizí myšlenky, pocity a postoje, ale aby mohli mluvit především sami za sebe. Zvolené téma internetu je totiž univerzální a každý z mladých muzikálových herců s ním má bezprostřední a vlastně každodenní zkušenost.

Inscenační tým:
Autor literární předlohy: Alex Rühle
Překlad a dramatizace: Martin Sládeček
Hudba: Mario Buzzi
Režie: Lukáš Kopecký
Dramaturgie: Michael Sodomka
Choreografie: Peter Strenáčik
Asistentka choreografa: Klára Šútovská
Scéna a kostýmy: Andrea Mužíková
Hudební nastudování: Mario Buzzi a Daniel Rymeš
Produkce: Markéta Štefanová
Světlo: Vojtěch Fišera
Zvuk: Jindřich Hudeček

Hrají:
Tamara Dikyová
František Herz
Dušan Kraus
Kristína Jurková
Kristína Oríšková
Daniel Mišák
Kristína Kubačková
Jan Ludva



25. 01. 2019

IMAGO

Dnes jsme v brněnském studiu Českého rozhlasu dokončili debutovou hru Kristýny Kodrlové Imago, napsanou původně ještě do cyklu her pro mládež. Na pohádkovém půdorysu nastolí autorka ty nejvážnější problémy, jaké může teenager zakusit – rozhárané rodinné zázemí, alkoholismus jednoho z rodičů, šikana ve škole, mladická deziluze, touha po úniku. Prostě docela horror. A to se ani nezmiňuji o tom druhém světě, tam za houpačkou, kde může být ještě hůř. A protože se celá hra tak trochu točí i okolo hlasů, resp. hlasu coby lidské identity, zvolili jsme pro roli průvodce mezi skutečným a fantazijním světem bas operního pěvce Jana Štávy. A seznam nových hlasů debutujících v této hře dále rozšiřují talentovaní studenti brněnské konzervatoře. Olbří kus práce na tomto opusu pak odvedli skladatel Martin E. Kyšperský a zvukový mistr Michal Zelinka. Tak si jen přeju, aby vydaná energie všech zainteresovaných nepřišla vniveč jen kvůli tomu, že ve hře zazní několik vulgarismů. Nebylo by to však poprvé... Srdečně zvu k poslechu. Pojďte s námi do světa za houpačkou, zhoupněte se trochu!
„Jestli by lidi měli někomu věřit, tak právě mluvícím kocourům.“

Hru premiérově odvysílá stanice ČRo Dvojka v neděli 24. února ve 13:00!
Aktualizace: Plánované odvysílání hry bylo zrušeno. Důvodem jsou údajně ony vulgarismy. Jaký bude další osud natočené novinky v tuto chvíli není jasné. Stay tuned!

 Účinkují: Jan Šťáva (Kocour), Marek Hurák (Tomáš), Aleš Zbořil (Učitel), Teodor Dlugoš (Viktor), Jiří Fikáček (Filip), Kristýna Nováková (Tereza), Tereza Groszmannová (Máma I.+II.), Martin Sláma (Táta I.+II.), Dominik Teleky (Pes) a Simona Rejdová (Hlas ze skríňky)

Autor: Kristýna Kodrlová
Dramaturgie: Hana Hložková
Hudba: Martin E. Kyšperský
Zvukový mistr: Michal Zelinka
Režie: Lukáš Kopecký

Pozvánky

31. 10. 2019 | 10:00

Městské divadlo Zlín

Leo Rosten: Pan Kaplan má stále třídu rád

[Repríza!] Lingvistická komedie. Hrají: Rostislav Marek, Luděk Randár, Helena Čermáková, Stanislav Valla, Gustav Řezníček, Jan Leflík, Josef Koller, Zdeněk Lambor, Petra Králová, Marie Vančurová, Romana Julinová, Kateřina Liďáková, Jana Tomečková a další

6. 11. 2019 | 18:00

Slovácké divadlo

Sébastien Thiéry: Dva úplně nazí muži

[Repríza!] Absurdní komedie. Hrají: Tomáš Šulaj, Pavel Šupina, Tereza Groszmannová a Petra Staňková

7. 11. 2019 | 10:00

Městské divadlo Zlín

Leo Rosten: Pan Kaplan má stále třídu rád

[Repríza!] Lingvistická komedie. Hrají: Rostislav Marek, Luděk Randár, Helena Čermáková, Stanislav Valla, Gustav Řezníček, Jan Leflík, Josef Koller, Zdeněk Lambor, Petra Králová, Marie Vančurová, Romana Julinová, Kateřina Liďáková, Jana Tomečková a další

16. 11. 2019 | 19:00

Moravské divadlo Olomouc

Michaela Křivánková: Samet

[Premiéra!] Inscenace vítězného textu ze studentské soutěže k 30. výročí Sametové revoluce. Hrají: Natálie Tichánková, Ivana Plíhalová, Vendula Nováková, Marek Pešl a další

17. 11. 2019 | 18:00

Moravské divadlo Olomouc

Michaela Křivánková: Samet

[Repríza!] Inscenace vítězného textu ze studentské soutěže k 30. výročí Sametové revoluce. Hrají: Natálie Tichánková, Ivana Plíhalová, Vendula Nováková, Marek Pešl a další

19. 11. 2019 | 19:00

Buranteatr, Brno

Kyas – Drábek – Kux – Borůvková – Buzzi: Grobiáni (Tři miniopery)

[Repríza!] Cyklus tří minioper. Zpívají: Jana Vondrů, Marie Zichová, Aleš Janiga a Pavel Slivka. Hraje komorní orchestr Ensemble Opera Diversa pod vedením Jana Bělohlávka.

30. 12. 2019 | 19:00

Slovácké divadlo

Sébastien Thiéry: Dva úplně nazí muži

[Repríza!] Absurdní komedie. Hrají: Tomáš Šulaj, Pavel Šupina, Tereza Groszmannová a Petra Staňková

28. 2. 2020 | 19:00

Slovácké divadlo

Sébastien Thiéry: Dva úplně nazí muži

[Repríza!] Absurdní komedie. Hrají: Tomáš Šulaj, Pavel Šupina, Tereza Groszmannová a Petra Staňková